1. ETAPA


První etapa zahrnovala výstavbu 3 tůní v nivě Pálečského potoka. Tůně bez technických prvků byly vyhloubeny v zatravněné, částečně pastevně využívané nivě technicky upraveného potoka. Mokřadní tůně byly navrženy s cílem plnění těchto funkcí: ekologicko-stabilizační, podpora biodiverzity, krajinotvorné a estetické, enviromentální, zadržení vody v krajině.

Od července do listopadu 2019, kdy byla stavby ukončena, bylo vytěženo téměř 12 tisíc kubíků zeminy. Všechny tůně byly od začátku koncipovány jako neprůtočné, nebeské a pramenné s pozvolnými břehy a četnými mělčinami pro rozvoj litorálního pásma. Sklony svahů 1:2 až 1:10, vzniklá vodní plocha přes 0,6 ha a celková akumulace vody 5.860 m3. Již v projektu se počítalo s výrazným vyklesáváním vodní hladiny v období sucha (což může být i ekologicky přínosné), ovšem praxe a provoz tůní toto zatím nenaplnila a tůně mají stabilní vodní sloupec.

Během výstavby největší z tůní – pracovně tůň C (pro nás lipová tůň) – došlo během stavby ke změně projektu. V nejužším místě, které rozděluje tůň C na levou a pravou stranu, došlo k přehrazení zeminou tak, aby voda z levé strany tůně přetékala na pravou stranu až poté, co nastoupá hladina tůně na cca 50 cm nad dno koryta potoka. Přehrazení bylo opatřeno dřevěným korýtkem tak, aby voda po nastoupání mohla přirozeně přetékat. Důvodem byla skutečnost, že i když potenciál k vyšší hladině se ukázal hned po vyhloubení tůně, díky reliéfu krajiny a klesání/svažitosti potoka, voda z levé části „utíkala“ do pravé části tůně aniž by mohla hladina vody vystoupat. Po realizaci této změny došlo k nastoupání vody tak, že prává straně tůně díky tomu zadržuje o více než 1 tisíc kubíků více, než se předpokládalo v projektu. Tůně tak v reálu zadržují více než 7 tisíc kubíků vody.

Od července do listopadu 2019, kdy byla stavby ukončena, bylo vytěženo téměř 12 tisíc kubíků zeminy. Všechny tůně byly od začátku koncipovány jako neprůtočné, nebeské a pramenné s pozvolnými břehy a četnými mělčinami pro rozvoj litorálního pásma. Sklony svahů 1:2 až 1:10, vzniklá vodní plocha přes 0,6 ha a celková akumulace vody 5.860 m3. Již v projektu se počítalo s výrazným vyklesáváním vodní hladiny v období sucha (což může být i ekologicky přínosné), ovšem praxe a provoz tůní toto zatím nenaplnila a tůně mají stabilní vodní sloupec.

Během výstavby největší z tůní – pracovně tůň C (pro nás lipová tůň) – došlo během stavby ke změně projektu. V nejužším místě, které rozděluje tůň C na levou a pravou stranu, došlo k přehrazení zeminou tak, aby voda z levé strany tůně přetékala na pravou stranu až poté, co nastoupá hladina tůně na cca 50 cm nad dno koryta potoka. Přehrazení bylo opatřeno dřevěným korýtkem tak, aby voda po nastoupání mohla přirozeně přetékat. Důvodem byla skutečnost, že i když potenciál k vyšší hladině se ukázal hned po vyhloubení tůně, díky reliéfu krajiny a klesání/svažitosti potoka, voda z levé části „utíkala“ do pravé části tůně aniž by mohla hladina vody vystoupat. Po realizaci této změny došlo k nastoupání vody tak, že prává straně tůně díky tomu zadržuje o více než 1 tisíc kubíků více, než se předpokládalo v projektu. Tůně tak v reálu zadržují více než 7 tisíc kubíků vody.