4. zastavení - Člověk a krajina

Otázka do tajenky: Jaké cizí slovo používáme pro výpar vody?

Proč mizí voda z krajiny

Člověk od nepaměti mění krajinu, aby mu lépe sloužila – obdělává půdu, staví vesnice, hráze a cesty. Díky těmto zásahům se ale změnil i přirozený pohyb vody. Tam, kde dříve voda zůstávala v půdě, meandrech a mokřadech, dnes odtéká příliš rychle – místo aby se vsákla, odtéká po zpevněných a odvodněných plochách.

Množství srážek se v posledních desetiletích v Česku zásadně nezměnilo – neprší ani výrazně víc, ani výrazně méně. Co se ale mění dramaticky, je to, jak rychle voda zmizí z povrchu. Kvůli zhutněné půdě, zástavbě a vyšším teplotám se zvyšuje výpar a voda odtéká dříve, než má šanci vsáknout. Místo, kde dříve voda zůstala tři dny, dnes často vyschne během několika hodin.

Narušuje se tak malý koloběh vody – tedy přirozený místní cyklus, v němž se voda vypařuje z rostlin a půdy, tvoří mlhy a drobné srážky a znovu se vrací zpět. Příčin úbytku vody v krajině je mnoho, všechny však souvisejí s člověkem:

  • Narovnávání a betonování toků urychluje odtok vody z krajiny.
  • Meliorace polí odvádějí srážky rovnou do kanálů místo do půdy.
  • Velké lány polí bez stromů se přehřívají a voda se z nich vypaří dřív, než se vsákne.
  • Úbytek zeleně a zástavba vytvářejí nepropustné povrchy, které zadržování vody znemožňují.
  • Pěstování monokultur snižuje schopnost půdy držet vláhu.

 

A tak se ptáme – Jak je možné, že na Zemi je stále stejné množství vody, a přesto nám v krajině mizí?