Biotechnické objekty zajišťují zvýšení druhové rozmanitosti ekosystémů, fungují jako biotopy a náhradní úkryty živočichů a mohou být nadějí pro ohrožené druhy ve volné přírodě. Své místo však mají i v soukromých zahradách nebo na školních pozemcích, kde současně mohou plnit i edukační roli a podnítit zájem dětí o problematiku ochrany přírody. Klíčová je jejich funkčnost, ale současně mohou být designovány tak, aby svojí estetikou vhodně doplnili místní krajinný ráz a splynuly s krajinou.
bIODIVERZNÍ VALY
Tak to je naše specialitka. Je to vlastně sekundární efekt výstavby tůní, kdy na stavbě cíleně využijeme a společně bagrem namixujeme a nahrneme vytrhané kořeny a pařezy, pořezané nálety a kameny společně s vytěženou zeminou (klidně může být i podorničí) a vymodelujeme valy vysoké 1,5 až 2 metry na vybraných pasážích tůně. Val pak slouží jednak jako zábrana proti vodní erozi, aby se z okolních pozemků orná půda nevypláchla do tůně a současně se stane ideálním biotopem pro nejrůznější opylovače, ještěrky a další biotu. Podle jejich množství, které lze především přes sezonu pozorovat je to pro ně hotový ráj. Valy necháváme volné sukcesi, poločas rozpadu podle velikosti cca 10 až 15 let.
HNÍZDNÍ STĚNA PRO LEDŇÁČKA
Jednu jsme již postavili. Cílem bylo vytvořit hnízdní stěnu pro ledňáčka, která tomuto silně ohroženému druhu vytvoří optimální podmínky k zahnízdění a může napomoci ke zvýšení populace Alcedo atthis na lokalitě. Ledňáček říční je považován za symbol nepoškozené a zdravé krajiny. Své hnízdní nory si buduje ve svislých břehových stěnách, kterých však významně ubývá. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/92 Sb. je ledňáček říční zařazen mezi silně ohrožené druhy a podle Směrnice Rady EU o ochraně volně žijících ptáků (79/409/EHS) patří do přílohy I, tedy mezi druhy, pro které členské státy EU musí realizovat zvláštní opatření týkající se ochrany jejich stanovišť s cílem zajistit přežití a rozmnožování druhu. Realizace hnízdní stěny zahrnovala zemní práce s bagrem, ukotvení všech nosných a spojovacích prvků hnízdní stěny (včetně nor předem definovaných parametrů) dle metodiky a odborné literatury. Stěna byla udělána velmi bytelně a současně jednoduše, takže očekáváme, že třeba 20 let by mohla zůstat funkční a pro bydlení ledňáčka zcela komfortní.
BROUKOVIŠTĚ
My klasická broukoviště neděláme. Dokonce se domníváme, že takové ty broukoviště, co jsou u naučných stezek atd. jsou jen zbytečným vytahováním peněz z dotačních titulů nebo dokonce městských a krajských rozpočtů. Větší efekt z pohledu „cílové skupiny“ má, když necháte poražený strom na místě nebo ještě lépe, strom i třeba jen v podobě torza, prostě zachováte. Jinými slovy, proč řešit broukoviště, když větší efekt bude mít ponechání stojících torz dřevin, částečné ponechání ležících kmenů a zpracování a ponechání větví v hromadách?
HADNÍKY
Většina biotechnických objektů se snaží imitovat přirozené stanoviště cílového druhu tak, aby byl zajištěn a podpořen přirozený vývoj druhu na dané lokalitě. A hadníky jsou takové sofistikovanější komposty, kterých dříve byla krajina plná, případně se na okrajích políček a remízků kupil hnůj, seno, sláma či piliny. S intenzifikací zemědělské výroby toto vše z krajiny zmizelo. Hadník je tak nahrazuje a umožňuje rozmnožování plazů, podporuje zvýšení druhové rozmanitosti a počtu plazů (ještěrky, hadi) v lokalitě.
Hadníky jsou často využívány několika plazy současně (hromadné snůšky) a rovněž jsou často pleněny třeba potkany, ježky, divokými prasaty, bažanty či slepicemi. Hadníky umisťujeme na slunné místo v blízkosti vhodného úkrytu (kamenné zídky, hromady kamení, hustého křoví atd. Konstrukce plazníku je tvořena z hrubě opracované kulatiny uložené přes sebe tak, aby vznikl rám vyplněný různě velkými větvemi a zasypaný zeminou. Množství zeminy na klestí tvoří ochranu těchto zvířat před predátory. V prostoru rámu vznikne prostor s dostatečným množstvím mezer a děr vhodných pro osídlení různými typy živočichů, zejména plazů. Vnitřní rozměr alespoň 2×2 m a výška 1 m.
Kvůli zabezpečení líhniště před predátory je vhodně do konstrukce zabudovat pletivo a z vrchu pevnou mříž, aby se nemohli k vajíčkům prohrabat.
KAMENNÉ ZÍDKY
Kamenné zídky jsou krajinotvornými objekty vhodnými k přirozenému a estetickému členění krajiny. Současně slouží k rozvoji teplomilných druhů živočichů. Úkryt zde nalézají zejména studenokrevní druhy – plazy, ale i hmyz a drobní hlodavci. Zídku je dobré orientovat na jižní či jihozápadní expozici, aby kameny akumulovaly co nejvíce tepla během dne.
Konstrukce zídky je tvořena kameny, které jsou naskládány na sebe tak, aby vytvořily podlouhlou zeď o výšce cca 1 m. Kvůli stabilitě je vhodné zídku zapustit trochu do terénu. Ideální je, když je zídka široká cca 1 m, ale není to nutné. Mezi kameny je důležité ponechat přiměřené mezery, které umožní využití zdi živočichy. Vrchní hranu je možné nechat volnou, nebo překrýt drnem, aby do zídky nezatékalo.
ZIMOVIŠTĚ
Zimoviště jsou velmi jednoduché objekty pod úrovní terénu. Postupně se na sebe vrství jednotlivé složky – kamení, hrubá kůra, větve, sláma, seno listí atd. Velikost ideálně 3 x3 m a hloubka 1 m. Izolujeme dřevem či drny. Umisťujeme ideálně v blízkosti migračních cest či jarního shromaždiště.
