Proč mizí voda z krajiny

Tůně jsou malé, ale mimořádně bohaté vodní ekosystémy, které poskytují domov celé řadě rostlin a živočichů. Od mikroskopických organismů až po viditelné obojživelníky– každý z nich má v tůni svou roli a podílí se na udržování přírodní rovnováhy. Život v tůni ovlivňuje především její velikost, hloubka, množství a stálost vody i okolní prostředí.

Ve vodě i jejím okolí najdeme žáby a čolky, pro které je mělká a prohřívající se voda ideálním místem k rozmnožování. Hmyz tvoří početnou a rozmanitou skupinu vodních obyvatel – patří sem například larvy vážek, které se ve vodě vyvíjejí i několik let, dále vodní ploštice, potápníci, znakoplavky, bruslařky nebo splešťule. Tito drobní tvorové nejsou jen součástí potravního řetězce – slouží také jako bioindikátory kvality vody. To znamená, že podle jejich výskytu můžeme poznat, zda je voda čistá a zdravá, nebo naopak znečištěná. Některé druhy, jako larvy jepic či pošvatek, žijí pouze v čisté vodě, zatímco jiné snášejí i horší podmínky. Přítomnost různorodých bezobratlých tedy napovídá, že tůň je vyváženým a zdravým ekosystémem, kde má své místo každý, i ten nejmenší obyvatel.

Mohou se objevit i ryby, avšak jejich výskyt bývá spíše nechtěný, protože ohrožují jiné obyvatele, zejména drobný hmyz a obojživelníky.

Významnou součástí tůní jsou také rostliny, které pomáhají udržovat vodní rovnováhu a poskytují úkryt i potravu živočichům. Na březích rostou vlhkomilné druhy, jako sítina, tužebník, orobinec nebo přeslička.

Naše tůně jsou bezpřítoku, jak je možné, že se nám tu objevily ryby, když jsme je tu nenasadili?