Kapka začíná svou cestu

Představte si malou kapku vody. Možná právě teď odpočívá v tůni před vámi, ale její cesta nikdy nekončí. Voda je neustále v pohybu – mění své skupenství, místo i podobu. Tento věčný pohyb nazýváme koloběhem vody.

Slunce ohřívá hladiny oceánů, jezer i tůní a část vody se mění ve vodní páru. Ta stoupá vzhůru, ochlazuje se a vytváří mraky. Když se pára promění zpět v kapky, vzniknou srážky – déšť, sníh nebo kroupy. Kapky pak dopadají zpět na zem. Část vody se vsákne do půdy, kde putuje v podzemí a nabírá na cestě minerální látky. Jinde voda odtéká po povrchu – do potoků, řek, a nakonec znovu do moře. A odtud se celý příběh opakuje znovu a znovu.

Voda na Zemi se neztrácí ani jí nepřibývá – v nepřetržitém koloběhu se stále proměňuje a vrací mezi nebem, zemí a mořem.

I malá tůň, u které právě stojíme, je součástí velkého i malého koloběhu vody. Voda z ní se může pomalu vypařovat, tvořit páru a podílet se na vznikání oblaků nad krajinou. Stejně tak se sem může vracet jako déšť nebo sníh, který napájí místní půdu, rostliny i živočichy. Tůň je tak malým, ale důležitým bodem na mapě celosvětového koloběhu vody – ukazuje, že i zdánlivě nenápadné místo je propojeno s ději, které probíhají v celé přírodě.

Zastavte se na chvíli u tůně. Možná právě tady začíná nová cesta jedné malé kapky…Pozorujte a naslouchejte

 Nápověda:

Ze slunce pára stoupá vzhůru,
v mracích zchladne, spadne dolů.
A znovu stoupá – stále běh.
Jak říkáme té cestě všech?